Srnčí zvěř, Pavel SCHERER

srdečně zdravím pane kolego, omlouvám se, že na Váš dotaz reaguji až nyní, ale skutečně nestíhám. Připravuji obrazový materiál do druhého dílu publikace Srnčí zvěř II. a k pořizování snímků chci využít každého pěkného, zejména slunného dne. Nejprve musím konstatovat, že je veliká škoda, že jste při ulovení srny nepořídili žádný obrazový materiál, který by dokumentoval tyto fyziologické skutečnosti. Těchto autentických materiálů je totiž z volných honiteb jako šafránu a bývá pak velký problém něco zpětně dokazovat. Osobně podobný případ neznám. Sklony k pozdní říjivosti a tudíž pozdnímu kladení, jsou u srn velice ojedinělé a z myslivecké praxe mohu potvrdit, že většina biologických matek klade nejpozději do konce června. Nejvíce porodů jsem vždy zaznamenal v druhé polovině května. Podle mého názoru u exponované srny nejde o pozdní kladení, ale spíše o nějaký reprodukční problém, kdy se plod buďto nestihl vyvinout, resp. nastal problém v době kladení, kdy srna nedokázala do určitého časového termínu plod z dělohy vypudit. Plod mohl v těle uhynout a organismus ve snaze sebezáchovy, začal plod fyziologickou cestou macerovat. Tomu nasvědčuje i porucha motoriky. Je to ovšem můj individuální názor a mohu konstatovat, že bez věcné fotodokumentace, resp. odborné laboratorní analýzy, bude přesné vysvětlení této příčiny stát na vratkých pilířích hypotéz. s mysliveckým pozdravem Pavel Scherer